mnohamámy
ANEB RODIČOVSTVÍ BEZE SLUPKY
Jaké je to být mámou čtyř, šesti, devíti dětí? Jak žijí rodiny, kde jsou v ložnici minimálně čtyři dětské postele?
Kniha o rodičovství, mateřství, partnerských vztazích, víře, životním poslání a výzvách je sondou do života rodičů, kteří mají velkou rodinu a nebojí se o ní mluvit beze slupky. Chtěli vždycky velký dům? Chtěli vždycky tolik dětí? Kolik dětí je moc a kolik málo?
KOUPIT KNIHU
ZA 347 ,-
KOUPIT DVĚ KNIHY
ZA 594 ,-
PRO KOHO JE KNIHA?
🔴 pro mámu, nemámu, tátu, babičku, tetu i pro tebe!
O
PR_ J
_KTU
Sedmi rozhovorům, kterým dominují ženy – mnohamámy, sekundují dva rozhovory s muži, protože kde je máma, je i táta.
Kolik dětí je moc a kolik málo? Zkušenosti se nedají přenést, ale dá se o nich vyprávět. Rodičovství je továrna na hodnoty. Z rodičovství lze čerpat radost, nadhled, klid, a také životní jistotu.
Příběhy mnohamám jsou inspirativní nebo odstrašující, ale nenechají nás klidnými. Mít hodně dětí je v dnešní společnosti nestandardní a příběhy žen a mužů, kteří se pro tuto cestu rozhodli, by měly být slyšet.
O
AUT_
RC_
Jsem žena, máma čtyř báječných dětí, jednoho blogu a nyní i knížky. Žiji v domě nedaleko hlavního města se svými dětmi, kočkami a morčaty.
Psané slovo je odjakživa mým komunikačním médiem. Pomáhá mi ventilovat emoce a analyzovat situace. Díky mé potřebě rozboru situací vznikla tahle knížka. Potřebovala jsem totiž zjistit, jak mám přežít ve své velké rodině, nezbláznit se z toho a ještě zvládnout vychovat své děti.
Pokud se zrovna nevěnuji jim, najdete mě bloumat ve městě nebo v přírodě. Často se nacházím na jógové podložce a výjimečně na zimním stadionu, kde si oprašuji svůj krasobruslařský um. Když dojde na potřebu úplného restartu, klidně i jen tak ležím a nic nedělám nebo v horším případě sleduji déčkový romantický film.
Ráda cestuji – s dětmi, i sama. Některé mé zážitky a úvahy nad mateřstvím a vztahy si odkládám na blog
O
F_TO
GRA_F
CE
Anna Nováková, absolventka Dálkového studia tvůrčí fotografie Liberecké školy foto.grafické, fotografka z Ráje. “Máma, co fotí jinak” je jejím fotografickým projektem na ochranu dětského soukromí v online prostředí.
Většinu tvůrčích podnětů nachází ve svém nedalekém okolí, ve známé krajině, v sousedství, ve zdánlivě obyčejných činnostech. Je jí blízká fotografie, která nepřímo konfrontuje člověka. Cítí se pohodlně v krajině a inscenované fotografii.
„Proč jsem fotila mnohamámy?
Každý máme své pracovní postupy, když jsem četla mnohamámy, začaly se mi v hlavě tvořit obrazy, symboly, mužsko ženské principy, kterými je kniha protkaná, najednou dostaly obrazovou podobu. Tak jsem to nafotila. A protože jsme si s autorkou knihy blízké a svět vidíme podobnýma očima, ač jsou jedny modré a druhé hnědé.”
